Zřícenina hradu Ostrý u Milešovky

HISTORIE HRADU A TAJEMNÝ POKLAD

Hrad Ostrý náleží spíše k těm mladším hradům na českém území, vybudován byl totiž až na sklonku husitských válek. Předpokládá se, že byl založen až někdy po roce 1432, kdy došlo k rozdělení společného majetku dvou bratrů (Gerunka a Václava) z rodu Kaplířů ze Sulevic. Hrad Ostrý vybudoval na sopečném kuželu pan Václav.

Jméno hradu Ostrý, německy nazývaného také Schrafenstein (Ostrý kámen), se objevuje v písemných pramenech poprvé roku 1436. Díky své poloze na vrcholu strmé hory byl hrad dobře chráněn před dělostřelbou, která se právě za husitských válek dočkala velkého rozmachu. V neklidné době 30. – 40. let 15. století poskytoval hrad Ostrý svému zakladateli dostatek bezpečí. A nejen to, rodové větvi svého zakladatele dal i nové jméno, Václav a jeho potomci se od té doby nazývali Osterskými ze Sulevic. V jejich vlastnictví setrval Ostrý až do přelomu 70. – 80. let 15. století.
Když v roce 1535 Albrecht z Valdštejna (jmenovec slavného vojevůdce) prodával zdejší panství svému bratru Janovi, sídlícímu na tvrzi v Bílém Újezdě, byl hrad Ostrý uváděn jako součást majetku. Avšak při majetkové směně v roce 1565, kdy panství získal Jan Černín z Chudenic, byl hrad již značen jako "zámek pustey Vostrey". Stárnoucí stavba na strmém skalnatém kopci již nevyhovovala dobovým nárokům na pohodlné bydlení.

Někdy před rokem 1784 se jistému zedníkovi z nedaleké vsi zdálo, že na hradě nalezl peníze. S povolením od vrchnosti zbudoval prý na hradě dřevěný pivní šenk i s tanečním parketem a mimoto zde prováděl i různé výkopy. Poklad údajně nenalezl, jen staré podkovy a "jiné haraburdí". Ani jeho pivnici štěstí nepřálo, neboť byla stržena divokou vichřicí. Na hrad Ostrý nezapomněla ani lidová slovesnost. Ta praví, že se na zpustlém hradě usídlili bratři Paška a Pole, obávaní loupežníci zdejšího kraje. V okolních vsích o nich dodnes kolují živé příběhy i písně.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zricenina-hradu-ostry-u-milesova

Některá místa vylézt se všemi věcmi na malování včetně obrazů a stánku si vyžadují téměř krev a pot a i to je hodnota daného místa. A zároveň tvořím vždy s respektem a úctou k danému místu a přírodě.

Na putování Českým středohořím s malováním stromů života mnoha kopců a hradů jsem poznala spousta milých lidi a zastavili se tu i někteří, které jsem poznala na mých předchozích putování.