Hazmburk

Detailní popis produktu

Tento obraz jsem malovala pod hradem Hazmburk a jeho energií na svém 1. putování, kdy jsem malovala stromy života kopců středohoří. Vedle mě se během tvoření obrazu pásly kozy a z přiléhající obce Klapý mě ten den navštívilo několik laskavých lidí. 
Příroda kolem zříceniny hradu Hazmburk nešetřila svou hojností. Lokalita potoků kolem Třebenic, Klapého a Třebívlic je nejvýznamnějším nalezištěm pravých českých granátů, ale i jiných minerálů. V Třebenicích  můžete navštívit muzeum Českého granátu a v Klapém nejen hrad Hazmburk, ale i levandulovou zahradu Anette, kde si po výletě můžete odpočinout a osvěžit se příjemným levandulovým občerstvením.

Pokaždé, když tvořím strom života daného kopce nebo místa, musím předem cítit jeho volání o spolutvoření. Pokud bych nedostala jeho svolení, snažil by se mě vyhnat. I při nacítění je potřeba tolik pokory a úcty k danému prostředí. Miluji krajinu domova Českého středohoří.

POPIS VÝROBKU
Jedná se o klasickou pohledničku s možností odeslání.
Ze zadní strany pohlednice je odeslání, které můžete vyplnit a potěšit tak vaše blízké. 
Pohlednici však nemusíte posílat, můžete si s ní ozdobit váš domov nebo kancelář. Mnozí z vás si pohlednice klasické nebo i laminované rámují do fotografických rámečků.

Velikost: 10 x 15 cm

VÍCE O HAZMBURKU
Čedičový vrch dosahuje výšky 418 m a podle archeologických nálezů byl obydlen již v 5. tis. př. n. l. kulturou s vypíchanou keramikou.
Hazmburk neboli Zaječí hrad patřil od roku 1335 do roku 1558 rodu Zajíců, kteří zastávali vysoké funkce.
První sídlo údajně vybudoval Léva a se svou družinou odtud ovládal okolní krajinu. Historicky doložené údaje o existenci hradu pocházejí z první poloviny 14. století, kdy Hynek z Lichtemburka v roce 1314 mění hrad za jiné zboží s českým králem Janem Lucemburským. Poté ho v roce 1335 král Jan Lucemburský prodal panu Zbyňku Zajíci z Valdeka. Rod zajíců postupně přestavili hrad na důstojné sídlo. Posledním z rodu Zajíců, kdo vlastnil hrad byl Kryštof Zajíc z Hazmburka, který jej v roce 1558 prodává hofmistru Království českého, pánu Janu staršímu z Lobkovic. V té době byl Hazmburk již pustým hradem. 
V historii hradu se poté vystřídala celá řada majitelů – Šternberkové, Ditrichsteinové, Hebersteinové a v roce 1954 byl hrad převeden do správy státu.
Za celou živou historii nebyl Hazmburk nikdy dobyt a váže se k němu spousta tajemství. Údajně se zde nachází zazděné chodby, které kdysi propojovaly Hazmburk s Košťálovem a Budyní. Nejznámější legendy mluví o skrytých sklepeních se sudy s vynikajícím vínem, nebo o pokladu, který na hradě schovalo francouzské vojsko po Napoleonově porážce v Rusku.