Hazmburk

Detailní popis produktu

Tento obraz jsem malovala pod hradem Hazmburk a jeho energií na svém 1. putování, kdy jsem malovala stromy života kopců středohoří. Vedle mě se během tvoření obrazu pásly kozy a z přiléhající obce Klapý mě ten den navštívilo několik laskavých lidí. 
Příroda kolem zříceniny hradu Hazmburk nešetřila svou hojností. Lokalita potoků kolem Třebenic, Klapého a Třebívlic je nejvýznamnějším nalezištěm pravých českých granátů, ale i jiných minerálů. V Třebenicích  můžete navštívit muzeum Českého granátu a v Klapém nejen hrad Hazmburk, ale i levandulovou zahradu Anette, kde si po výletě můžete odpočinout a osvěžit se příjemným levandulovým občerstvením.

POPIS VÝROBKU
Uvnitř přáníčka lze krásně psát, text se nerozpíjí.
Jedná se o tvrdý odolný kartonový papír- lesklý. Uvnitř přání jsou čisté obě stránky v bílé barvě s jemnou matnou strukturou papíru. Z čelní strany je obrázek a ze zadní strany mé logo Louise Art a můj podpis.

Velikost:
Přehnutý formát a5 na polovinu- tedy formát a6 (105 x 148 mm)

VÍCE O HAZMBURKU
Čedičový vrch dosahuje výšky 418 m a podle archeologických nálezů byl obydlen již v 5. tis. př. n. l. kulturou s vypíchanou keramikou.
Hazmburk neboli Zaječí hrad patřil od roku 1335 do roku 1558 rodu Zajíců, kteří zastávali vysoké funkce.
První sídlo údajně vybudoval Léva a se svou družinou odtud ovládal okolní krajinu. Historicky doložené údaje o existenci hradu pocházejí z první poloviny 14. století, kdy Hynek z Lichtemburka v roce 1314 mění hrad za jiné zboží s českým králem Janem Lucemburským. Poté ho v roce 1335 král Jan Lucemburský prodal panu Zbyňku Zajíci z Valdeka. Rod zajíců postupně přestavili hrad na důstojné sídlo. Posledním z rodu Zajíců, kdo vlastnil hrad byl Kryštof Zajíc z Hazmburka, který jej v roce 1558 prodává hofmistru Království českého, pánu Janu staršímu z Lobkovic. V té době byl Hazmburk již pustým hradem. 
V historii hradu se poté vystřídala celá řada majitelů – Šternberkové, Ditrichsteinové, Hebersteinové a v roce 1954 byl hrad převeden do správy státu.
Za celou živou historii nebyl Hazmburk nikdy dobyt a váže se k němu spousta tajemství. Údajně se zde nachází zazděné chodby, které kdysi propojovaly Hazmburk s Košťálovem a Budyní. Nejznámější legendy mluví o skrytých sklepeních se sudy s vynikajícím vínem, nebo o pokladu, který na hradě schovalo francouzské vojsko po Napoleonově porážce v Rusku.